Ochránci planety

Dnešním tématem byl Kodex ochránce planety neboli seznam způsobů, jak můžeme  chránit přírodu a planetu, i když jsme teprve děti. Dopoledne jsme strávili hrami na naší zahrádce, přitom jsme zkontrolovali, jak se daří semínkům, které jsme vyseli v pondělí, a zalili jsme je. Taky jsme nasbírali bylinky na čaj, který nám paní recepční uvaří k odpolední svačině. K obědu jsme měli rajskou omáčku s knedlíkem. Pak jsme šli na přání dětí znovu na chytré hřiště.  Vrátili jsme se zpátky naprosto zmožení, ale svačina nám dodala energii na to, abychom se při čekání na rodiče vydováděli a dokonce jsme uspořádali malou diskotéku.  

Stromy a les - to je téma pro třetí den našeho tábora. Na ranním kruhu jsme si povídali o tom, jaké by to bylo mít svůj vlastní les. Co bychom v něm dělat mohli a co ne. Další téma bylo funkce stromu - třeba to, že ovlivňuje svoje okolí, chladí a proto je nám v lese nebo v parku, v blízkosti stromů tak dobře.  Přijelo k nám na návštěvu sférické kino s krátkým filmem o stromech a o tom, jak vlastně rostou. K obědu jsme měli výborné vdolky. Odpoledne jsme šli k řece, kde jsou vodní i jjiné atrakce.

Úterním tématem byla půda. Nasbírali jsme šest vzorků půdy z různých míst, přidali jsme vodu a pak jsme směs vody a půdy nechali usadit. Minerální součásti půdy se usazovaly u dna, naopak organické složky mají tendenci plavat nahoře. Povídali jsme si o složení půdy a o tom, jak moc důležité je, aby v ní byl i vzduch a voda. Dopoledne jsme strávili na  chytrém hřišti, kde je kromě dalších atrakcí úžasný model Nechranické přehrady. Nejvíc času jsme strávili v podzemním krytu, kde je nejen chládek, ale i úžasná akustika, takže zakřičet a zazpívat si tam bylo obzvlášť působivé. Po obědě (měli jsme špagety a mizeli v nás rychlostí blesku) jsme šli na komunitní zahradu, kde jsme se mohli osvěžit vodou z pumpy, podívat se, co všechno tam roste a pokusit se skamarádit s kozami a ovcemi, které jsou v části zahrady. Ty jsou ale dost opatrné a jejich přátelství trvá vždycky jen do té doby, dokud máte v ruce něco chutného zeleného.

Příměststký tábor Ochránci planety se koná v Kadani, pořádá ho spolek RADKA, je určen  dětem od 6 do 12 let a jeho tématem je příroda a její ochrana. V pondělí jsme začali s výsevem semínek s tím, že možná do pátku z nich alespoň něco málo vyroste. Měli jsme k dispozici semínka hrachu, cizrny, hořčice a fazolí a na naší zahrádce jsme objevili už zralá semena černuchy.  To všechno jsem dali do zeminy do plastových kelímků. Ty jsou průhledné, abychom viděli, jak tam rostou kořínky. Pak jsme šli na procházku po hradbách, kde jsou vyseté zajímavé malé louky s exoticky znějícími rostlinami, třeba kostřava nebo vičenec ligrus nebo úročník bolhoj. K obědu byl vývar s fridátovými  nudlemi a kuřecí plátek s rýží. Odpoledne se zatáhlo, tak jsem raději šli už jen na chvíli na zahrádku u Radky, abychom mohli rychle utéct dovnitř, kdyby začalo pršet. Nakonec zbyl ještě čas na to, naučit se poskládat z papíru pytlík na semínka.

V pátek jsme si povídali o jídle a o tom, jak náš jídelníček souvisí s ochranou planety. Jak je důležité dávat přednost potravinám, které byly vypěstovány někde poblíž. A také o tom, že zahrádkáři vlastně také chrání přírodu, protože když si vypěstujete jídlo na zahrádce a odnesete domů v košíku nebo misce, tak nejen že máte zdravou čerstvou zeleninu, ale nemusí kvůli vám jezdit kamiony s potravinami po světě a nemusí se kvůli vám jídlo balit do plastových obalů. Vyzkoušeli jsme si dva recepty: mrkvový salát a krémovou mrkvovou polévku. Dnes jsme také zhodnotili, jak nám rostou semínka, která jsme vyseli v pondělí. Měli jsme hořčici, ječmen, fazole mungo a brokolici. Týden není příliš dlouhá doba, ale přece jen je vidět, že semínka jsou živá, tvoří kořínky a rostou. Cestou z oběda jsme se podívali také do městské galerie, kde je právě výstava obrazů Marie Trnkové a Jiřího Matouše Trnky. Na rozloučenou na konci tábora dostali děti dřevěné hry a také si odnesly deníčky, kam si k

Tématem dnešního dne byly odpady a jejich snižování. Co všechno můžeme udělat, aby po nás zbývalo těch odpadků co nejméně? Třeba nepoužívat mikrotenové sáčky na banány nebo cibuli, když banány i cibule už jsou "zabalené" ve svojí slupce. Nahradit igelitové sáčky na zeleninu těmi textilními, které jsou prodyšné a zelenina se v nich může ukládat i doma bez toho, aby hnila.